VRBA

Napsal Michal Logodi - Darkcrown (») 10. 12. 2012 v kategorii moje básnická tvorba, přečteno: 1346×
wall.jpg


Proč je to tak,
proč musí to tak být,
já chci dál a stále žít,
smysl života až do své smrti mít.

Proč bohové jsou takoví
nemilosrdní.
Proč cesta má je trnitá
jak akátoví.

Jediný kdo mne teď
doufám vysliší,
povím vše do vrby,
nemajíc lidských uší.

Budu doufat, že si s vrbou nebude nikdo hrát
a vrba si s člověkem nebude povídat.
Poprosím všechny bohy,
Wea GNOSE fell lha whey.
Světe nemrač se buď vstřícný
 ana lidi se směj.

Proč jen ten svět třese se
a já upadám v deprese
porč mi osud napsal ten,
ten kdo bere štěstí všem.

Já chci prožít klidnou noc,
osud Lovce je těžký moc.
Proč tohle všechno musí být
Proč nemůže býti klid

Já chtěl se ptáti dál,
ale bůh Ghast mne nenechal.
Řekl jen že ukáži všem,
že smrt je tečka za koncem.
Proč se vzpouzet o rok dýl,
když nejde vidět cíl.
Prosím bohy, aby mi
v mém malém plánu pomohli.

Všichni ví, že platí
co si uzmeš tak je tvý,
ale přece jen snad žije
kdosi kdo trpí skromností...

Co mohu o tomhle říct
snad již zhola nic
Dnes je úplněk
nebe z hvězd jimž vévodí měsíc.

Je vlčí den a lidská noc
já chtěl bych mít tu moc
abych mohl změnit svět,
změnit zhoubný osudu let...

proč nejde vidět cíl,
který jsem si vytyčil.
Snad může být chyba v tom,
že jsem si jej vymyslil.

Proč je vše těžké tak,
jak s pírkem dravce dobýt hrad.
Proč nemůže být ve všem řád,
pak lidi měl by ten svět rád.

Ale když se koná to,
to všemohoucí zlo.
K čemu je, kdopak ví?
Kdo Zythaarovi odpoví?

Já hledám tisíc slov, v uších slyším houkání sov.
Proč jen vše musí být... tak jak to je
Proč DarkCrown ztratil moc
zacouval jak drak do sluje
Bude to tím, že dnes je vlků noc.

Vytí vlčí se ozývá
ztichlou krajinou
Bílý vlk kořist hledá
chce maso pro milou.

Náhle rána... hlava vlka,
padá na bílý sníh
kolem něj vše barví krev
je slyšet lidský smích

Tak prosím bohy
znovu a zas
ať vlkům vrátí jejich vlast
ať znovu národ vlků, postaví se na nohy


Každý občas chce tím vlkem být
do sněhu lehnout a mít navždy klid
prospat věčnost spánkem bezesných
Před koncem spatřit měsíc a bílý sníh...

Tímto nejcennejsim co nám
žzivot muze dát je láska
Láska, která nezemre
ani kdyz její plamének
skomírá.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel devět a sedm